Málo platné, jak se z Mateřského centra stalo Rodinné, může se přihodit ledacos. Třeba to, že místo churavé tety Lucky přijde mezi malá Sluníčka strejda.
Vzal jsem kamaráda Uzlíka Bertíka, na cvičení natěšenou sluníčkovou Aničku a vyrazili jsme do Kašpárkova. Tentokrát v trochu jiné roli než obvykle, tentokrát jako strejda s úkolem zastoupit tetu Lucku a provést skupinku malých Sluníček (děti od 1,5 do 3 let) dnešním cvičením.
Děti byly nejdřív překvapené, pak zaskočené, trochu oklamané, pak nedůvěřivé. S očima stejně široce otevřenýma jako je má Uzlík Bertík pátraly, cože je to za tvora, který tam před nimi poskakuje v nějakých nepadnoucích kalhotech, baví se s podivným plyšovým kamarádem a volání s boucháním do bubnu říká zpěv a hudba. Maminky občas ladily s dětmi, občas pobaveně sledovaly reakce dětí na nečekanou návštěvu.
Jen velmi, velmi pomalu se drolila zeď tvořená Nedůvěrou a podepíraná otazníky. Ve tvářích se zobrazovaly čitelné nápisy: “Je to vůbec možné?”, “To myslí vážně?”, “Kde se tady vzal?”, “Proč tak divně oba dva vypadají?” Ale zeď se drolila a ke konci 45minutového společného “cvičení” už se i ty nejostýchavější děti přibližovaly ke dvěma paní Náhodou pozvaným tvorům jistěji a bez obav.
Proč to píšu? Milé maminky a vážení tatínci a pánové vůbec, žijeme v době velkých změn od měřítka celosvětového až po vesmíry ukryté v našich srdcích. Žijeme v době, kdy i mužská energie má mít své místo ve světě i těch nejmenších dětí. Proto, abychom se my od nich mohli učit, proto, aby ony vnímaly od svého početí, že přichází do světa rovnováhy. Začátkem jejich světa je rodina a v ní vyrovnaná ženská a mužská energie. Mužské role jsou ještě v setrvačnosti a vleku minulosti, plné válek, bojů, lovů mamutů a pomýlené zdánlivé svrchovanosti. Mnohé prvky po očištění najdou své místo, mnohé zmizí beze stopy. A je na nás, jak dlouho ta cesta k dětským duším potrvá. To, co se v pánech možná právě brání, může být pověstná mužská ješitnost… Ale ani ženy nepřijdou “zkrátka” – musí mužům vytvořit prostor a předat jim odpovědnost. Bez instrukcí, co, jak přesně a kdy s dítkem dělají. Ačkoliv je někdy těžké uvěřit, i my se dokážeme o děti postarat. Po svém. A to je cíl. Aby děti od počátku svého životního putování sdílely světy ženské i mužské, se všemi společnými znaky, odlišnostmi, zdánlivými výhodami i nevýhodami, podle úhlu pohledu. To znamená “žít v úplném světě”.
Proč to píšu? Protože se těším, až jednou, bez ohledu na svůj věk, vstoupím mezi malé děti a ve tvářích či prvních slovech bude už jenom “Ahoj strejdo”.
Strejda Olda
(obrázek mandaly Harmonie pochází ze stránek Lenky Singerové. Děkuji)