Otevřený dopis ředitele 3VĚŽIČKY, z. ú.

V Rosicích 8. 2. 2016

 

Milí smyslotvůrci, vůdci, členové, příznivci a podporovatelé Rodinného centra Kašpárkov!

Zdravím Vás všechny z našeho malého království 3VĚŽIČKY na úpatí kouzelného rosického návrší. Důvodem k mému zastavení Vašich, věřím, že radostně naladěných, kroků rokem 2016 je událost, která se týká právě Kašpárkova a kterou v našem království vnímáme velmi silně. Máte-li naspěch a s hrůzou hledíte na množství dále napsaných slov, utíkejte klidně dál. O nic podstatného pro Váš život nepřijdete. Trpělivější jsou zváni do dalších vět.

V našem rodinném království se řídíme pocity – na nich a jejich sdílení je království založeno a jenom tak je možné, aby v množství lidí tvořících rodinu, v pestrosti věků a charakterů mohlo fungovat – chtěl bych se o ně nyní podělit i s Vámi, světem za hranicemi království. Proto tak teď činím.

Ve Vašem Kašpárkově došlo na přelomu ledna a února letošního roku k proměně na místě, kterému oficiálně říkáte „koordinátor Rodinného centra Kašpárkov“. Zatím byla koordinátorem vždy žena, ostatně to není tak dávno, co se Kašpárkov proměnil z centra mateřského na rodičovské. Neoficiálně je koordinátorka strážkyně s pomyslně roztaženými křídly, pod kterými chrání každou jiskřičku radosti v Kašpárkově vznikající, pečovatelka o všechny návštěvníky Kašpárkova bez rozdílu věku, vytrvalostní chodkyně a běžkyně vyšlapávající chodníčky mezi Kašpárkovem, Kulturním informačním centrem, středem města a svým bydlištěm, idealistka povzbuzující ostatní svými nápady na další kašpárkovské činnosti, návštěvy, spolupráce a události, pesimistka hledající a střežící hranici reálných možností kašpárkovské společnosti, finanční makléřka tančící na tenkém ledě dotací, grantů, členských příspěvků, kroužkovného a vstupného, spisovatelka žádostí o dotační tituly a granty vypisované městem, krajem, státem, Evropskou unií, či Sluneční soustavou. A zatím vždy také matka a manželka. Shrnuto: obdivuhodný počet rolí koordinovaně nashromážděný v jedné postavě koordinátora.

Z našeho království jsme sledovali už první výměnu mezi zakladatelkou a ideovou matkou Beátou Boháčovou a její nástupkyní Luckou Šímovou. A nyní se zájmem sledujeme další výměnu, při které kormidlo, žezlo kašpárkovského ochránce a opatrovníka od Lucky přebírá Koordinátor III. s občanským jménem Věrka Hlaváčková. Ano, zaujalo nás v našem podtrojickém království na této změně i to, že nejde o shodu jmen.

Okamžik předávání má své kouzlo, má i své stinné stránky. Slova chvály na adresu ustupujících může tu a tam okořenit nějaká ta nikdy nevyslovená kritika, malují se světlé a ještě světlejší zítřky pod taktovkou nového dirigenta. Připadá mi proto důležité vyjádřit následující.

Patříme mezi příznivce, podporovatele a spolupracovníky Kašpárkova. Každá vůdčí osobnost mění charakter celého společenství, vnáší do něj všechny rysy osobnosti, své silné stránky, i své slabé. Respektujeme všechny dosavadní vůdce a koordinující průvodce Kašpárkova jako osoby, které Kašpárkov tvořily a měnily do takové podoby, v jaké je dnes. Cokoliv v minulosti by někdo někdy udělal jinak, Kašpárkov by byl dnes jiný. Ale on je dnes přesně takový, jaký má být! Kašpárkov žije.

Je plný tu bouřlivé, tu usínající energie, je plný proměn nejaktivnějších tvůrců tak, jak se mění jejich životní okolnosti, jak jim dorůstají, či odrůstají děti, které nejvíce ke Kašpárkovu patří, jak se mateřské dovolené proměňují v zaměstnání a naopak. Mění se, jak se zvolna zapojuje mužský prvek do dříve skrz naskrz dívčí společnosti. Kašpárkov žije.

Díky všem, kteří do Kašpárkova vložili svou energii, čas, práci, nápad, peníze, pár sekund, dnů, či měsíců, roků.

Tímto pohledem zdravíme Beátu, čerstvě zaměstnanou Lucku i nastupující Věrku. Věříme ve svrchovanost Dobra, Kašpárkov nevyjímaje. Přijímáme vše tak, jako to máme s naším královstvím – od možnosti zániku Kašpárkova, přes jeho úspěšné a šťastné přebývání v zámeckém podkroví, až po jeho nárůst do celého křídla zámku či výstavbu nově městské čtvrti Rosice-Kašpárkov.

Protože se novou koordinátorkou stává obyvatelka našeho trojvěžičkového království, má právoplatná manželka, nabízí se otázka, co vše se tím změní. Nic? Mnohé? Všechno? Udržíme odlišnost těchto skupin? Zvládneme udržet dvě oddělené skupinky funkční? I s ohledem na výše napsané si na tyto otázky netroufám odpovědět, i když jsem král. Ale troufám si odpovědět na opačnou otázku: Co se nezmění? Odpovídám: Nezmění se smysl Kašpárkova. Nezmění se smysl a principy království 3VĚŽIČKY. Základním smyslem obou je SPOLEČENSTVÍ – setkávání, pospolitost, sdílení, podpora, spolupráce, rozvoj vzájemné tolerance a úcty. DĚTI A RODINA – vytváření příjemných a citlivě naladěných příležitostí k  vyžití dětí za účasti své rodiny, rozvoj tvůrčích, rukodělných, hudebních i pohybových schopností k vyjádření svých pocitů a nálad – k PROJEVU SEBE SAMA. To se nezmění. A až budeme obklopeni samými rozesmátými šťastnými tvářemi dětí i dospělých, nebude už vůbec důležité, čí logo bylo na pozvánce!

Že to ještě potrvá? Ano, přesně tak dlouho, dokud budeme váhat a pochybovat, zda je to možné. Třeba už jen rok, den, minutu. Třeba už TEĎ jste tam! V ráji uprostřed svého života. Máte dar. Ten stav je naštěstí nakažlivý, mírně přenositelný, inspirující. Takže neváhejte a běžte obdarovávat svět svým štěstím. Každým svým úsměvem měníme nejen celý svět, ale celý vesmír.

Zdravíme Kašpárkov! Díky všem, kteří stvořili a kormidlovali, hodně síly, citu a štěstí těm, kteří do služby nastupují. Máte naše sympatie a podporu!

Za království 3VĚŽIČKY, z. ú.
Oldřich Hlaváček
ředitel
(jinak stále obyčejný kašpárkovský pomocník Olda)