Když je léto a k tomu nějaký dobrý nápad, pak zabavíte nejen rodiče, ale i děti a týden uteče jako voda. My jsme si letos opět vybrali rekreační středisko Pod Templákem. Vydali jsme se po stopách skřítků, kterých byl plný les, řeka i louka. Brzy po příjezdu jsme si namalovali barvami trička či kraťasy a dali jsme je sušit na šňůru u chatky. Šli jsme opravit skřítkům jejich obydlí z loňska a dostávali jsme různé úkoly – najít větvičky, šišky, listy… Hodně jsme si vyprávěli o přírodě. Vyšli jsme kopec na zříceninu hradu Templštejn, kde byl ukrytý poklad s dopisem o tom, že skřítkové vše vidí a sledují. Pochválili nás za to, jak se chováme k přírodě a k sobě navzájem. Chodili jsme na dřevo a zpívali u ohně. Každý večer bylo divadélko, do kterého se zapojily maminky i děti. Olda nám jeden den umožnil pomocí extra pevného lana brodit řeku. Bylo to dobrodružné, mohli jít jen odvážní a těch bylo hodně. Řeka kvetla, tak jsme se místy museli prodírat „sedmikráskovými závěsy“. Vypadalo to jako by někdo řeku učesal a kvůli nám ozdobil. Nechyběla ani večerní světýlková cesta a spousty příběhů, které se musely „rozplétat“. Procházky do přírody a ranní rozcvičky se staly samozřejmostí. Na Templáku je to super. Akorát paní správcová nám udělá pro příště radost, když nebude plánovat 2x denně těstoviny a sladké večeře. Na tábor s námi letos jelo 22 rodin, z toho celkem 35 dětí.
Touto cestou bych ráda poděkovala Věrce Hlaváčkové coby hlavní organizátorce tábora, Lence Jílkové za její přípravu programu, malování, nápady, Katce Hoke, která chystala rozmanité výtvarné dílny pro děti i rodiče, také ošetřovala odřeniny a hmyzí bodnutí. Dále děkuji Pavlovi Urbančíkovi, který děti během pobytu nafotil a v závěru pak každému věnoval v rámečku fotku, Vojtovi za ztvárnění Indiána. Také všem tatínkům, kteří chodili na dřevo a všem maminkám, které pomáhaly, zapojily se do programu, oblékly se do kostýmu Kašpárka nebo Voděnky a uskutečnily tak pro děti – v krajině bez signálu -program pestřejší a zábavnější.
Za RC Kašpárkov Zdeňka Makovská
